Vždycky, když se rozhodujeme, co umístíme do našeho nově postaveného domu nebo pronajatého bytu, budeme stát před otázkou, co si tam vlastně vybrat. může nastínit, jak byste měli přemýšlet, pokud chcete dopadnout v takovémto výběru dobře. My se hlavně zaměříme na to, jestli volit modernu, u které je velká pravděpodobnost, že za chvíli vypadne z kurzu anebo raději zvolit šedou a nic neříkající klasiku, která ale nenadchne, neurazí a vydrží věky.
Musíme se cítit dobře
Pokud se necítíme s naší volbou dobře, je něco špatně. Hlavně bychom se proto měli orientovat podle toho, co se líbí nám a co nám dělá dobře na oči. Může to být hyper moderna a všechno, nemusí se však stát, že se nám to bude líbit, ne vždycky nové znamená líbivé. Proč by se vlastně člověk měl omezovat módou doby, když se stejně mění každou chvíli a neměl by si pořizovat to, co se mu líbí, byť je to už nějakou tu dobu z kurzu. Vezměme si například šedesátá léta v Americe. Pro nás to bylo něco, co nás minulo jako kometa planetu, ale pro mnoho lidí to byl prostě styl života, který jen tak nevyženete. A spousta lidí tak má zařízeny domácnosti i teď, byť to všechno frčelo už před několika desítkami let, to ale vůbec nevadí, protože jak můžete vidět, neustále se to vrací.
Nadčasová klasika nemusí sedět každému
Vnitřek, venek, všechno to musí sedět hlavně pospolu jako celek. Polovinu místnosti ve stylu horské roubenky a druhou jako ultramoderní byt v New Yorku není zrovna nejlepší kombinace, i když se to někomu může líbit. Jednotlivé části designu spolu prostě nepůjdou, stejně jako nepůjde dnes tak moderní chladný styl k teplé kožešině a starému perskému koberci. Spousta lidí ani koberce stejně nemá ráda, přeci jen se musí neustále čistit a časem začnou tak nějak zapáchat. Ale stejně, už jsme o tom psali několikrát, vždycky to skončí u toho primárního rozhodování na základě jednoho jediného kritéria: „Líbí se mi to nebo ne?“