Při jízdě tramvají se není moc na co soustředit. Domy, firmy, koleje, další domy, pár stromů, auta vedle na cestě, dráty na sloupech, budovy, reklamní vlajky, zaprášené město. Nestěžoval si, měl to do práce městskou hromadnou dopravou jenom pár minut, ale jezdit každý den tou samou linkou dvakrát denně a sledovat všechno to mravenčí hemžení, to člověka unaví.
Šedým městem
Zvlášť v sychravém podzimním ránu, kdy by každý, kdo musí být stejně jako on vzhůru kvůli své práci, nejraději zalezl zpátky do teplého pohodlí své postele, odkud musel nedobrovolně a ve spěchu vypadnout. Ne že by nenáviděl svou práci, samozřejmě že ne – naopak, pro tohle přece studoval -, ale tohle brzké ranní vstávání, to mu bude dělat problém vždycky.