Schodiště patří k věcem, kterým obvykle příliš pozornosti nevěnujeme. Blíže si jich všímáme pouze v případě, že mají nějaký atypický tvar či počet schodů. To však nebývá obvyklé, zvláště v novějších domech, kde jsou již stavěny podle standardní normy.
Není proto příliš divné, že si stejně tak nevšímáme, jak nepostradatelnou součástí je zde schodišťové zábradlí. To najdeme prakticky všude, kde je nějaké schodiště. Dokonce je instalováno i na starých budovách a památkách, přestože zde může působit i poněkud rušivě.
Důvodem pro toto opatření je hlavně bezpečnost. Většina lidí si to příliš neuvědomuje, avšak schody nejsou zrovna bezpečné. Zvláště ty venkovní, na kterých se může tvořit námraza. Ale i ty vnitřní, pokud se dovnitř nanese voda nebo jsou čerstvě vytřené a tudíž ještě mokré, se mohou proměnit v nebezpečnou past.
Připočítat je třeba také fakt, že právě u starých budov nalezneme nejčastěji schodiště atypická, tedy například točitá či s nezvyklou výškou, hloubkou či počtem schodů. Právě ta představují největší riziko, neboť naše svalová paměť, která nám usnadňuje překonávání klasického schodiště, nám zde naopak přitíží.
Ovšem nejde jen o bezpečnost. Především staří lidé totiž mohou mít potíže s pohybem, a výstup do schodů pro ně může být namáhavá až prakticky nemožná. A právě zde se zábradlí ukazuje jako neocenitelný pomocník.
Umožňuje totiž, aby se o něj lidé při chůzi opřeli a přenesli na něj tak část své váhy. Nohy pak tedy nebudou muset nést váhu celého těla, což samozřejmě velmi usnadní výstup a poněkud uleví lidem s bolestmi například kolenních či kyčelních kloubů.
Není se tedy co divit, že je nainstalováno prakticky u každého schodiště. Rozhodně zvyšuje bezpečnost a zabraňuje mnoha nehodám. A to platí jak při výstupu, tak při sestupu. A to je ten hlavní důvod, proč je zákonem nařízené. Přeci jen, i zde platí, že prevence je lepší než léčba.
.jpg)
